Neděle 23.12.2018. Přišlo mi jako dobrý nápad spojit návštěvu Prahy s návštěvou útulku v Troji, zrovna probíhal den otevřených dveří. Mohutný pán s vousem nám dal jasnou informaci – nad ním hala s hady, další haly – psi a ještě dole koně. Šly jsme se tedy podívat na hady a lekla jsem se hned kousek od vchodu – mohutná krajta vzbuzovala víc než respekt, ono
Dnešek mohu nazvat: Praštěná matka i syn aneb jak "cizí" neštěstí člověka pobaví a pomůže. Při tom denním shonu jsem koukla oknem ven a poletující ptáčci kolem krmítka mi připomněli, že už by potřebovali doplnit zrní. Bafla jsem tedy pytlík se slunečnicovými semínky a opatrně vylezla po schodech na zahradu. Proč píšu opatrně - 1. prosinec a i u nás na severu v tom našem nízko položeném
Sobota se vydařilo, počasí nádherné, obloha vymetená, sluníčko se může přetrhnout, to člověka přímo táhne ven. Poslechla jsem bez odporu a šla se psy nejdřív na tradiční venčící okruh, doma pak nechala ty naše fenky babky, 12 a 14 let. Obě se už letos chovají jako seniorky a není to na dlouhé chození, škoda.
Se psem jsem vyrazila na louku, a protože bylo už
4.4.2017 kolem 14.h mi náš Ančák umřel na ruce :-( Měli jsme ho od srpna 2009, dožil se skoro 8 let.
Po návratu z procházky se psy jsem se chystala odejít, najednou jsem uslyšela mohutné a bohužel poslední zaplácání křídel a Ančák spadl na dno klece, vyndala jsem ho na ruku a za chvilku umřel
Jdu si to docela frekventovanou ulicí z kopce, klasika - chodník, z jedné strany silnice, z druhé parkoviště u nákupního centra a najednou zhruba metr přede mě dopadl ořech. Blesklo mi hlavou - dobře, že mě netrefil do palice, by se doma děti zase pobavily nad maminkou praštěnou vlašským ořechem z nebe. A vtom si přede mě na ten chodník sednul černý pták, kosák jak vyšitý. Začala jsem se smát,
Jak jsem začala na stará kolena běhat.... tedy pokusila jsem se více se hýbat. V září 2015 jsem se chytla akce Rozběhni se z chůze ze 28 dnů Edy Kožušníka, opravdu jsem plnila poctivě jeho plán a nečekaně se zadařilo - po 28 dnech jsem byla schopná vydržet běžet 12 minut a 25. října 2015 jsem běžela 30 minut v kuse, kamarádka-atletka měla radost. V mém věku a bohužel při mé nadváze, když jsem nikdy
Ve znamení: kouř – transbordér – Hamrštejn – Dům řemesel – pád do potoka – orloj J
Setkávám se na netu se spoustou akcí / soutěžemi, které pomáhají např. psům v útulcích. Tohle je opět na bázi kliknutí a po dosažení určitého počtu kliků dostanou pejskové příspěvek ve formě krmení od sponzorů, přidáte se? http://www.clickandfeed.cz/ a známý http://www.pesweb.cz/ - kliknout vpravo na zelenou misku, po reklamě lze plnit misky. Jeví se to jako maličkost, ale je to pomoc, a to je to hlavní :-) Přidáte se? Děkuji.
Sobotní výlet se vydařil, i když začátek byl náročný. Jet z Děčína v 8.40 je o nervy, vlak nemohl odjet, trvalo minimálně 15 minut, než se všem cestujícím podařilo narvat dovnitř. Jednu chvíli už jsem sama přemýšlela, že to vzdám a vrátíme se se Šerym domů, ale proč vlastně, také mám právo jet na výlet, navíc jedu podstatně dál než ostatní. Když už se podařilo zavřít dveře, ozvalo se hlášení, že
Strašný, strašný, strašný...... to je můj pocit po přečtení článku na téma inkluze od V. Klause ml. a hlavně po přečtení připojených komentářů....
...a pak že si doma můžeme o něčem rozhodovat ..... Aby nedošlo k mýlce, píšu jen o svých pocitech, neangažuji se politicky ani nijak jinak.
Zeptala jsem se sama sebe co znamená pojem inkluze a nezbylo mi než jít hledat do slovníku