Celkově souhlasím, protože školství je dalším oborem (po strojnictví, obuvnictví, hornictví, textilním průmyslu, sklářství, stavebnictví, atd.) který je třeba zničit tak, aby ČR byla jen zemí, která občané nebudou v ničem převyšovat evropský šedý průměr a budou poslušně panáčkovat podle potřeb GLOBALIZACE.
Globalizace - podle Thomase Barnetta.
Thomas Barnett, poradce bývalého amerického ministra obrany Donalda Rumsfelda, který již v roce 2002 oficiálně sdělil toto:
"Konečným cílem globalizace je homogenizace všech států na zeměkouli. Toho musí být dosaženo smíšením ras s cílem vzniku světlé hnědé rasy v Evropě. Proto musí Evropa přijmout ročně 1,5 milionu přistěhovalců z třetího světa. Výsledkem tak bude vznik populace s průměrným IQ 90, tedy lidí, kteří budou příliš hloupí na to, aby chápali, ale dost inteligentní, aby pracovali."
Dosažení cíle "jediného státu" má být realizováno čtyřmi kroky:
1. krok: Neomezený proud imigrantů za účelem rozpadu usazených národů a zničení jejich kultur. Žádný stát nesmí bránit přílivu uprchlíků. Speciálně se má zdesateronásobit příliv uprchlíků do Evropy. Národně orientovaní politici musí být umlčeni a musí zmizet ze scény.
2. krok: Neomezený tok ropy, plynu a jiných surovin
Národy nesmí disponovat nerostným bohatstvím. Veškeré zdroje budou privatizovány a internacionalizovány.
3. krok: Ničím neomezené finanční toky do USA
Žádná vláda nesmí bránit svobodnému pohybu kapitálu a nesmí bránit odcházení zisků ze země. Státy se musí dostat do vzájemné závislosti, aby nemohly existovat samy o sobě. Státy, které se tomu budou bránit, budou nahrazeny loutkovými režimy. Nepřátelé této globalizace budou zničeni. Thomas Barnett suše konstatuje: "Kritiky zabijeme".
4. krok: Žádný stát se nesmí postavit proti tzv. "mírovému nasazení" americké armády - americké soukromé militaristické agentury nastoupí na regionální "trhy".
A ještě jeden hodně vypovídající komentář od maminky postiženého dítěte:
Olga Trčková, České Budějovice
Mám syna s mentálním postižením (střední pásmo mentální retardace.) Synovi je dnes 29 let. Kdysi jsme zkusili půlroční pobyt v pomocné škole a pak se syn dostal do zvláštní (dnes speciální) školy. Využili jsme tam možnosti přípravného ročníku, a následně tam odchodil 10 let docházky. Naučil se číst a psát. Máme s tou školou a jejími vyučujícími velmi dobrou zkušenost. Skutečně má každý žák nastavené učivo přesně podle svých možností.
Inkluze může ublížit jak postiženým, tak zároveň komplikovat situaci v základních školách. Zcela souhlasím s názorem pana Klause. Štve mě, že se ničí něco, co velmi dobře funguje. Ještě k tomu se vytváří v rodičích postižených falešný dojem, že stačí jen zařadit dítě do normální základky, a handicap jejich dítěte vymizí.