Před pár dny jsem v práci potřebovala psát na klávesnici, ozvala se bolest - kůže na rukou popraskaná, vysušená a nepříjemná prasklina i na pravém ukazováčku. Začala jsem štrachat v batohu, kde nosím všelicos a náplast se vyskytovala, hurá. Chtěla jsem si prst zalepit, ouha, náplast vůbec nelepila. Už jsem chtěla začít nadávat na dnešní výrobky, jak jsou nekvalitní.... a vzápětí

Kluk si o prázdninách hrál zase víc se Šerym a po dovádění ho vyfotil opravdu velmi dobře - jako alkoholika. Šery miluje všechny petflašky, dokáže odšroubovat víčko a už devastuje. Nechápu, že těm psům nevadí ty ostré hrany, přece jen to rozkousávají velmi snaživě, je vidět, že je to baví.

Ale

Šeryho jsem dnes pasovala na vrchního lovce myší! Dobu seděl dole vedle vchodových dveří a zíral na okno, kde dcera před svým odchodem zahlédla mihnout se to rychlé nevítané zvířátko. Na okně myška už nebyla, došlo mi, že se musela před psem schovat do hadrů, co visí hned vedle, taky jo, stačilo s nimi zaklepat a už rejdila po zemi, honem se běžela schovat mezi krabice. Pomohla jsem trochu

Zase jednou jeden víkend, který se dopadl úplně jinak než měl.... Nic zlého netuše jsem se vyhrabala z pelechu v 8,30 a v klidu si udělala čaj. Ten jediný jsem po ránu stihla vypít, jinak až do odpoledne nic.

Na facebooku jsem letem světem sledovala kauzu Šimonek, viz http://utulekpribram.rajce.idnes.cz/Simonek_na_vychazce_s_Markem_Benesem_-_vychova_skvelych_psu/ – jedná se o buldoka, který byl v útulku a tamní prostředí špatně snášel. Bohužel se mu nedařilo najít nového páníčka a nakonec se ho ujal Marek

Lajka dle bývalé paničky hárala někdy v březnu 2012, čekala jsem na září a nic a po výletě do Bynovce to v pondělí 22.10.12 přišlo. Zkušenosti s háravkou v podstatě nemám, Barušku (nyní 8.letá kříženka jezevčíka) mi tehdy v r.2005 hlídala matka a tvrdila, že nic.... sousedka mi pak líčila, že byl s Baruškou na zahradě černý pes od panelky, taky že jo, bylo štěně, jedno, Bobánek jsme

Páteční večer nezačal dobře. Přijela jsem domů, vypustila do té doby zavřené psy /ani jedno z dětí nebylo doma) a bez proběhnutí spěchala autem s Lajkou a Šerym na trénink. Na odložení psů jsme využila pytel s pískem a k němu připnula vodítka psů. Daly (samé ženské, jak jinak) jsme se do stavění překážek a já se hrnula k houpačce. Na místo jsme jí s Jiřkou donesly,

Víkend 20.-21.10.2012 byl ve znamení mlhy. Dole v městě poměrně teplo a i když nebylo vidět na okolní kopce, tak viditelnost ušla. Naivně jsem si myslela, že na kopcích bude rozfoukáno – nebylo a byla i zima.

Sobotní