Šeryho jsem dnes pasovala na vrchního lovce myší! Dobu seděl dole vedle vchodových dveří a zíral na okno, kde dcera před svým odchodem zahlédla mihnout se to rychlé nevítané zvířátko. Na okně myška už nebyla, došlo mi, že se musela před psem schovat do hadrů, co visí hned vedle, taky jo, stačilo s nimi zaklepat a už rejdila po zemi, honem se běžela schovat mezi krabice. Pomohla jsem trochu s odsunem - Šery zvítězil a myší mládě bylo v pánu. Uff, kolikpak jich ještě po baráku běhá, fakt neštěstí, jak se na podzim dostanou do baráku, celou zimu je to pak o nervy, a že se dostanou všude, mrchy jedny šedivý.