Dočaska - inzerce Áji

Několik dnů jsem se po chvilkách vracela k textu bývalé majitelky, dopisovala své zážitky a pocity, přepisovala, mazala, doplňovala... Stejně jsem nakonec poslala dlouhý text, který možná bude na závadu, ale copak to jde se o živém tvorovi zmínit pár větami, když se tahle fenka dá popsat několika způsoby a co já vím, který je ten pravý? A tak si ten "úplný" text odložím a budu čekat na zveřejnění milé Áji. A po dlouhé době se mi ozvala i slečna fotografka (řešila u jednoho ze svých psů mrtvičku, proto to trvalo přes měsíc), které se povedly krásné fotky. Odkaz vložím buď sem nebo do rubriky odkazy. 

AJANTI HLEDÁ STÁLÝ DOMOV!!

Dočaska (Děčín) a mé laické poznatky ohledně Áji - je to kratší, znělé a na to slyší. Poprosím o shovívavost, nikdy jsem neměla tak velkého psa a navíc je to moje první dočaska, kterou jsem nabídla po přečtení prosby, aby nemusela zpět do útulku na východním Slovensku.

Byť je to kříženka ovčáka, vzhledem k absenci jakéhokoliv výcviku to podle mě není fena vhodná na dril na cvičáku. Vidím na ní, že potřebuje být milovanou součástí člověka a je zvyklá žít doma, žádný kotec.

Ája je čtyřletá kříženka s německým ovčákem (cca první 2 roky asi osada, následoval rok v útulku a necelý rok v Praze), opravdu velká, 28 kg, kohoutková výška cca 64 cm, při posezu má svou krásnou úzkou hlavu nad kuchyňským stolem, ušiska stojí a dlouhý huňatý ocas je skvostný, srst má i kolem krku delší.

Potřebuje přiměřený pohyb a ještě dost práce ji čeká co se týče poslouchání.

Základní povely neplní okamžitě a vzorově. Při sedu tzv.dokáže vrtět celým psem, při její velikosti a poddajnosti je to milé až úsměvné. Lehni je stylem že jo, tak já si lehnu. Krmení dávám jako bývalá majitelka po splnění povelu na místo, to je pro ní její pelech. Povel ke mně na stopovačce není žádný problém, přibíhá ke mně bez otálení na první dobrou. Chůzi u nohy je potřeba dopilovat hlavně na procházkách, sem tam provedla výpad směrem k psovi, se kterým jsme se míjeli, to je potřeba předvídat a zavčas korigovat. Občas jsem na ní houkla rázněji, to se snaží splynout s podlahou, chodníkem, ale hlavně - neodejde ani za nic, člověk je pro ní to hlavní, naprostá oddanost (znám i u své feny z téhož slovenského útulku). Je to důsledek vystrašenosti z minulého života a opravdu to chce pochopení a dopřát čas. Ráda jezdí autem, jak je nějaké otevřené v dosahu, už by nastupovala. Mám možnost si jí brát i do zaměstnání, vydrží v klidu ležet a není otravná. Právě končí blbé období pro psy, jak venku slyšela ránu z petardy, zpozorněla a snažila se být co nejdřív doma. Silvestr strávila ležící vedle mě na posteli, nic neřešila. Není to pes kotcový, potřebuje být se svým člověkem co nejvíc.

Bývalá majitelka co jí měla cca necelý rok o ní napsala (bude vždy v uvozovkách): 

"Je velmi hodná a milující, zažila si bohužel hodně špatný věci, a proto si zaslouží milující rodinu, nejlépe bez dětí a ideálně bez zvířat."

U mě musela vzít na vědomí mé 4 psy a kupodivu zvládá, zase je to o tom, jak si s kterým psem sedne. Moje smečka jsou mrňousové vážící od 12 do 25 kg, také různě z útulků a mají už trochu trénink díky mému hlídání jiné velké feny mé známé. Jak je Ája veliká, i já se musím hlídat, aby mě neporazila, má sílu a dokáže jít jak tank.

Co byl problém - všimla si králíkárny, kterou obývá morče, snažila se na něj dostat, už pracovala na odstranění pletiva na dvířkách, podruhé jsem jí načapala přímo při činu, vynadala a od té doby morče v pohodě i přes dosud nespravená dvířka. Důrazné NE je potřeba dotrénovat do pochopení na první dobrou a hlavně zamezit tomu, aby se mohlo něco stát.

"Ráda si hraje, ale na hračky není zvyklá". Dodávám - její rozdovádění jsem musela začít korigovat, ráda si štípne, bere ruce, nohy, oblečení do tlamy a když trochu víc stiskne, bolí to, zvykám jí pomalu na NE / auuuu, nesmíš.

"Co se týče stravy. Je alergická na kuřecí a zvyklá na určité granule (CARNILOVE Duck & Pheasant for Adult 12kg) a ty už se nemůžou měnit, to samé kapsičky i pamlsky od stejné značky.!!!! Má špatné zažívání, tak opravdu dodržovat na to na co je zvyklá."

Obrátím předchozí věty v plus. Bývalá majitelka s ní udělala kus práce, dokázala jí dostat ze zažívacích problémů a že to nebylo lehké. U mě je od 16.11.2022, striktně dávám jen doporučené granule, občas jí nabídnu kousek suchého chleba, miluje jablka, hrušky, piškoty a Ája se drží, žebra se jí dají stále dobře spočítat pohmatem a dobrou zprávou je, že se začala trochu zaobalovat. Venku na procházkách je potřeba hlídat, aby nežrala co kde sebere. Stalo se mi, že najednou něco měla v držce, nechtěla to vydat, otevřela jsem jí tlamu rukama a vypadl šutr. Netuším zda byl něčím ovoněný, ale je to následek předchozího života.

Možná vás napadá otázka proč si jí tedy nenechám. Líbí se mi a mám jí ráda, jenže své 4 psy už takhle venčím na dvakrát, s Ájou je to na třikrát a je to zápřah nejen fyzický, ale i psychický a hlavně mám pocit, že by se mohla jinde posunout dál, ten ovčák v ní je a na to mé zkušenosti nejsou dostačující.